Dobrý den,
včera jsem se bavil s dvěma prima děvčaty, která jednou za dva týdny chodí s partou dalších lidí uklízí veřejná místa, které jsou zaneřáděná vajgly, odpadky a dalším smetím.
Nasadí si rukavice, vezmou pytle do rukou a vyrazí sbírat smetí. Po jedné hodině je místo uklizené. Je to rychlá akce. Čistotu po jejich “řádění” si musí každý užívat, alespoň to si myslí.
Ony doufají, že se lidí chytí za nos a přestanou odhazovat nedopalky na ulici. Přestanou odhazovat papírky a svět se stane lepším místem.
Moc bych si přál, aby to tak fungovalo, ale…
… už jsem toho viděl dost na to, abych věděl, že lidé se nezmění a budou dál házet vajgly na zem. Většina z nich si ani té čistoty nevšimne a pokud si všimnou, tak jim nic nezabrání odhodit první vajgl a začít zasviňovat uklizené místo.
Taky máte pocit, že ačkoliv uklízíte, nikdo to nevidí a nic nezabrání v tom, aby se nepořádek začal hromadit několik minut po vašem úklidu?
Tuto frustraci denně zažívají rodiče, zejména manželky a maminky, které se starají o pořádek doma, ačkoliv jako všichni ostatní musí chodit do práce.
Přesto si nemyslím, že by ty děvčata s tím úklidem měly přestat. Proč?
Ve skutečnosti nejde o lidi kolem a o to, probudit v nich svědomí. Jde totiž víc o ně samotné než o okolí.
Děláním dobrých věcí se každý kultivuje a zlepšuje. Stává se den za dnem o 0,01% lepší než byl včera. Hlavní benefit je v tom, že ti, co uklízí, nechtějí žít v nepořádku. Dělají ten úklid víc pro sebe než pro ostatní.
Nepořádek kolem nás má vliv na naši mysl a vytváří nepořádek v mysli a z toho vzniká nepořádek v životě.
Pořádek kolem sebe vám dá klidnou mysl a klidný, čistý a jednoduchý život.
Tak to je. Pořádek pomáhá žít lepší život.
Vím, že někteří lidé říkají: “Pořádek je pro blbce, inteligent zvládne chaos.” BLBOST!
Vím to, taky jsem to říkával.
Mimo tento hlavní benefit, je tu pořád ještě malá naprosto nepatrná šance, že to bude někoho inspirovat a začne na pořádek ve svém okolí taky dbát.
Lidi se učí jen od vzorů, kteří to dělají. Něco se dá jen okoukat. Pokud učitel něco učí a sám to nedělá, nic nenaučí.
Uklízíte a připadáte si nedoceněni? Honíte špatný cíl!
Dělejte to pro sebe. Pro svou mysl. Pro svůj život. Budete mnohem šťastnější.
S pozdravem,
Dominik Formánek
P.S. — cenzurováno — 🙂
Komentáře nejsou povoleny.