Dobrý den,
nejmodernější nástroje pro e-mailing umožňují skloňovat jména a příjmení příjemců. Říká se tomu personalizace. Mělo by to zlepšit efekt e-mailingu. Přesto to nerad používám.
Abych vysvětlil, proč to nemám rád, musím začít od Adama.
Když před Adama Bůh postavil Evu, tak mu řekl: “Na a vyber si“…
Ach to byl hloupý vtip. Musíme sice skočit zpátky v čase, ale jen několik desetiletí.
Většina marketingového poznání k nám přichází z USA. Je to kolébka marketingu (přes 250 let zdokumentovaně). Je to kolébka i moderního marketingu.
A právě tam se všichni (rozumní) necháváme inspirovat.
A teď ke kulturním rozdílům a jak je já subjektivně vnímám.
V angličtině, resp. v americké kultuře je používání jména mnohem běžnější než u nás. Mají takovou kulturu.
V restauraci k vám přijde číšník a řekne: “Ahoj, já jsem Tom a budu vás dnes obsluhovat.” U nás? Toto nikdy nezažijete. Sem tam se o to někdo pokusí, ale bez úspěchu. Proč? Rozdíl kultur.
Ve státech se potkají dva sousedé nebo kolegové a místo pozdravu řeknou jméno toho druhého: “Bille?” řekne první. “Tome?” odpoví Bill. Proč to neděláme my? Rozdíl kultur.
Stejně tak, když budete studovat e-mailové zprávy, které chodí mezi dvěma lidmi, kteří se znají, tak nenajdete takové, kde by se křestní jméno objevilo v předmětu zprávy. Nejčastěji je v oslovení, ale ani tam je jen výjimkou. V USA je to mnohem běžnější. Proč? Rozdíl kultur.
Pokud se u nás objeví jméno na začátku komunikace, pak je to součástí zprávy, která má vytýkací charakter:
“Dominiku, už mi neposílej žádné další zprávy…“
“Dominiku, zase jsi zaparkoval na mém místě…“
Důvodem, proč nerad používám skloňování příjmení a jmen, jsou místní zvyklosti.
U nás to prostě není běžné.
Snažím se v e-mailinzích co nejvíce držet zvykům, které se u nás pěstují. Chci aby mé e-maily působily, co nejpřirozeněji.
A teď přiznání, které musím učinit.
Ano, vím, že všichni nefungují jako já a že jsou lidi, které výše popsané zvyky mají jinak.
Nahlas říkám, že toto, co jsem napsal, není dogma a existují situace, kdy tyto zásady záměrně porušuji.
Důležité pro mě je, že záměrně a velice zřídka.
Jednou za rok pošlu e-mail s křestním jménem v předmětu. V automatizovaném přání k svátku používám skloňování, protože chci, aby zpráva působila co nejvíce osobně.
Možná to máte jako já a vnímáte rozdíl v kulturách. Adoptování něčeho, co je jinde běžné, nemusíte vnímat jako to správné pro vaši komunikaci.
Možná jste právě ti, kteří se chovají jako Američani v Česku.
Ať je to tak nebo tak, teď se nad tím sami můžete zamyslet. Jak přirozeně působí vaše e-mailové zprávy?
S pozdravem,
Dominik Formánek
P.S. Doporučuji vám začít s e-mailingem.
Pokud jej neděláte, což je ta nejpravděpodobnější možnost, pak doporučuji 30denní výzvu, která vás provede startem e-mailingu včetně reaktivačních kampaní, které probudí vaše spící zákazníky a dovedou je ke čtení vašich e-mailů.
https://www.emailingbezspamu.cz
Komentáře nejsou povoleny.